Cvičení SABER JUNCTION 2014

Na přelomu srpna a září letošního roku se příslušníci 42. mechanizovaného praporu zúčastnili více jak třítýdenního nepřetržitého výcviku SABER JUNCTION 2014 v americkém prostoru Hohenfels v Německu. Speciální výcviková oblast americké armády u Hohenfelsu se rozkládá na členitém a lesnatém území o rozloze 200 kilometrů čtverečných. Lze zde vyzkoušet prakticky všechny možné situace, se kterými se vojáci mohou v reálu setkat. Jsou tu spletité umělé jeskyně, minová pole, mosty, řeky i vesnice a města. Jedno připomíná třeba Afghánistán, jiné zase Balkán. Důmyslně vystavěná obydlí, ve kterých se dá při troše dobré vůle normálně žít, jsou vybavená kuchyněmi, postelemi i sociálním zázemím. Ulice lemované do detailů vybavenými obchody a krámky, kavárnami, trafikami, tržištěm nebo třeba kadeřnictvím, autodílnou a nádražím. Nechybějí kostely ani mešity s minarety. Najatí komparzisté právě zde během vojenských cvičení podle přesně daného scénáře hrají civilisty: prodavače, dělníky, ale také místní policisty, lokální politické předáky nebo třeba povstalecké sympatizanty, kteří mají vojákům škodit. 

Příslušníci 42.mpr spolupracovali s armádami Bulharska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Slovinska, především pak s armádou USA. Po přesunu techniky a osob z posádky Tábor na základnu Hohenfels byla zahájena finální příprava na vyvedení v tomto prostoru. Reálnosti napomáhá speciální systém MILES. Každý z vojáků má pod hlavní zbraně připevněný laserový zářič a na přilbě a uniformě hned několik senzorů. Při každém výstřelu vyšle zářič paprsek a pokud senzory na protivníkově těle paprsek zaznamenají, je voják buďto zraněn, nebo zabit a následně odsunut z boje na 24 až 48 hodin. Stejně vybavena je také bojová technika včetně tanků, transportérů, vrtulníků i komparsistů, kteří ve cvičných vesnicích a městech rozesetých po krajině hrají civilisty. Pro zraněné osoby však odsun z boje neznamenal odpočinek. Jelikož bylo cvičení zaměřeno na reálnost , museli si tito vojáci projít vším, co k bojovému ošetření patří, včetně lékařské evakuace vrtulníkem, předoperačního vyšetření lékaři či zavedení kanyl do žil. Od prvního dne bylo cvičení velmi náročné, jednotlivci byli pod psychickým i fyzickým tlakem a museli neustále reagovat na činnost nepřítele v neznámém prostoru. Hlavním přínosem pro příslušníky praporu byla zkušenost s bojem v zastavěné oblasti, komunikace v angličtině, kontakt a spolupráce s jednotkami cizích států, improvizace, reálnost a zjištění vlastních tělesných i psychických limitů. Po dlouhých jedenácti dnech v terénu a neustálé bojové činnosti se jednotka vrátila zpět na základnu, kde proběhlo vyhodnocení a následně příprava na odjezd zpět do posádky . 

Příslušník 42. mechanizovaného praporu des. Petr FROLKA (1.mr) byl vyhodnocen a oceněn jako nejúspěšnější pancéřovník cvičení, kdy při obraně města zničil veškerou obrněnou techniku nepřítele. 

Cvičení v Hohenfelsu se účastnila česká jednotka o velikosti praporu, a to 41. mechanizovaný prapor, do jehož sestavy byla začleněna 1. mechanizovaná rota a minometná baterie 42. mechanizovaného praporu „Svatováclavského“.